Z posledních fyzických sil naťukávám do klávesnice rychlý záznam dneška. Noc byla doslova probdělá. Kafe, Redbull a kafe mě udržely při životě, ale jen tak tak.
Věci jsou mnohem jasnější než včera. Koukám na svojí ruku. Člověk asi potřebuje symbol, aby ho to trochu nakoplo. Když vás totiž někdo postaví přímo před "hotovou věc", pak nastává ta chvíle, kdy máte naprosté jasno. citová improvizace. Spontánnost. Dokonalá pravda. Dokonalá jistota.
A ono to vyšlo! Jak malicherný se teď zdá trápit se s praktickou stránkou života. Jak neopodstatněný se zdaj všechny ty dřívější smutky. Jak maličkatý a mělký se zdaj všechny ostatní pocity.
A pak všechny ty lichotky, co bych si nemohla zasloužit, ani kdybych byla stokrát lepší. Mé ego je dnes nacpáno k prasknutí. :-)
Napsala bych toho víc, ale začíná mi docházet šťáva.
Třeba budu trochu mluvnější o víkendu.
Sladkou noc!