close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

15,10,2,8,23,24

4. října 2009 v 21:50 |  Popelnice
Chudák hrnek. Ale začnem pěkně popořadě.
Jak je zmíněno v předposledním článku, ráno bylo příjemný.
Ale než jsem se dostala ke svýmu oblíbenýmu kafi z Nebes, trvalo to o dost dýl, než se původně předpokládalo, protože jako na potvoru měli v jedný kavárně zavřeno a v druhý rekonstrukci. Když už jsme si konečně objednali ve třetí kavárně, zasedla nám jedna - jinak třeba velice milá - nemilá slečna oblíbený křesla.
Ale dokonalá příčina mé nehynoucí lásky mě galantně pustila do jiného křesla a tak jsem si začínala myslet, že bude všechno dobré, skvělé, tradiční a vůbec. Zbaštila jsem borůvkovej muffin a vypila půlku kafe mezi vyprávěním "veselých" rodinných historek.
Chudák hrnek. Nevím, co to bylo za hloupej pohyb, ale nějak se mi podařilo přemístit zbytek svýho kafe s výše zmíněnou nádobou přímo na zem. Ucho se ulomilo a z mýho kafe se na parketách udělalo béžový moře. No nic.
Byli jsme si vsadit na čísla ze snu. Fakt nemám ráda zklamání, ale…trochu víc realistickej pohled na svět mi prospěje. Sedli jsme si na lavičku v parku a doufali, že se čas zastaví, i když foukal studenej vítr a obloha se pekelně mračila. Bylo to fuk. A nám zbejvalo jen pár posledních minut, než nás zase rozdělily okolnosti.
Rodinný oběd a vše kolem něj proběhlo na stupni č.4 (ve škále nesnesitelnosti od 1 do 10), takže mnohem líp, než jaký byly předpoklady. Významným polehčujícím faktorem byla nečekaná přítomnost některého dalšího příbuzenstva, speciálně mojí sestřenice, které jsem se mohla - jakožto náctka oblbá první vlnou mateřských pudů - do sytosti věnovat.
Odpoledne jsem se tiše vypařila a dojela domů MHD. Nacpala jsem vodnici mátovým tabákem, udělala jsem si čaj, pustila hudbu, otevřela okno a užívala si vzácného klidu, než dorazili naši.
A zítra mě to čeká - velký comeback směr Ústavní zařízení a v něm (j)elita národa. Pomoc! Ani po absolvování telefonátu se spolužačkou a zjištění, že se tam neděje zhola nic a všechno zůstává stále stejná fraška, nejsem úplně uklidněná a tak se mi dneska nebude zrovna snadno spát. Asi se mi bude zdát něco o zkoušení, ukazovátkách, pětce v indexu a tak.
Aspoň, že nemusím vstávat dřív kvůli dvouhodinovce tělocviku. I bez toho to bude hustý.
Brou noc.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama