Ahojte moji milí, tak mě tu zase máte s dalším blogovým zářezem.
Vánoční prázdniny utíkají rychleji než bychom nejspíš všichni chtěli a tak doufám, že si je řádně užíváte, jste pěkně v klidu, chodíte krást v noci bonbony ze stromečku, koukáte na pohádky, občas si skočíte vyvětrat hlavu někam ven a vůůůůbec se nestresujete.
Já se za poslední dny mám dobře. Matka začala opět navštěvovat práci a já se často vídám s jarosurabbu a tak se celkem úspěšně míjíme. Otec se ještě pořád nevzpamatoval z toho, že mu Ježíšek přinesl vrtulník na dálkové ovládání. Trénuje teď všude, od ložnice po obývák, dokonce ho s sebou vzal i na rodinnou slezinu, která se konala 26. prosince. Nemusím snad ani popisovat, jak snadno se toho chytli i ostatní přítomní pánové (v tomto případě spíš chlapci). Tomu se říká návrat do dětských let.
No a my holky jsme se mohly pustit do slepičích záležitostí. (Pro ty, kteří by snad nevěděli, o čem mluvím: to je souhrnný výraz pro dělání typicky ženských věcí. Dramatické vyprávění o rodinných zážitcích, pomlouvání oblečení/vzhledu/chování kohokoliv nepřítomného z rodiny i mimo ni, popíjení, rozebírání dovolené, diet, porodů, otravných manželů, operací prsou, blablabla.)
No a my holky jsme se mohly pustit do slepičích záležitostí. (Pro ty, kteří by snad nevěděli, o čem mluvím: to je souhrnný výraz pro dělání typicky ženských věcí. Dramatické vyprávění o rodinných zážitcích, pomlouvání oblečení/vzhledu/chování kohokoliv nepřítomného z rodiny i mimo ni, popíjení, rozebírání dovolené, diet, porodů, otravných manželů, operací prsou, blablabla.)
Takže se všechno úspěšně přežilo.
Taky jsem musela kompletně přeorganizovat svou dvouskříňku nad stolem určenou věcem na mé polidšťování (rozumějte: šminky, krémy, voňavky, hřebeny, gumičky, šperky). Po dlouhém zvážení jsem musela uznat, že mé staré zkrášlovací prostředky spolu se všemi těmi, co mi přinesl Ježíšek, nemám šanci ponechat pouze v této dvouskříňce a tak jsem péči o krásu velkoryse poskytla další poličku. Začínám si připadat jak hygienou a úpravou posedlý úchyl.
Taky jsem probrala starší šminky, vyházela nepoužitelné, rozdělila si věci do dvou krabiček: v jedné jsou základní šminky,v druhé základní nástroječky. Pak jsem si udělala pořádek ve špercích (třičtvrtě hodiny jsem rozmotávala obrovský uzel složený ze čtyř náhrdelníku, přičemž dva byly zlaté…srandy kopec)
a rozdělila je do jednotlivých šuplíčků nové šperkovnice. Potom jsem srovnala všechny lahvičky podle značky a sady, do které patří tak, aby byly vždycky stejné u stejných. Když jsem dvouskříňku konečně se spokojeným úsměvem zavřela, zjistila jsem, že dopoledne už je dávno v tahu. Odmítla jsem tedy pokračovat v úklidu skříní okolo. Snad jindy.
a rozdělila je do jednotlivých šuplíčků nové šperkovnice. Potom jsem srovnala všechny lahvičky podle značky a sady, do které patří tak, aby byly vždycky stejné u stejných. Když jsem dvouskříňku konečně se spokojeným úsměvem zavřela, zjistila jsem, že dopoledne už je dávno v tahu. Odmítla jsem tedy pokračovat v úklidu skříní okolo. Snad jindy.
Taky mám nekonečnou radost z vínové "půlkové" podprsenky, takže se pořád chodím dívat do šuplíku s podprsenkami a pokaždé, když vylezu umytá ze sprchy, tak si ji znovu vyzkouším. Víte, najít půlkovou podprsenku a v mojí velikosti je téměř nemožné. Ale jen téměř. A tak se stalo, že jsem konečně majitelka jedné takové. (A přitom to začalo zcela nevinnou koupí jedněch kalhotek, které přezdívám "půlprdelky". Nakonec mám sbírku z půlprdelek a teď ještě to příhodná podprsenka. Svět je super. J Ať žijou půlky, polovičky, drahé polovičky a tak dál.